Dlouhá cesta k diagnóze RS: Pacienti navštěvují lékaře častěji už 20 let před první atakou
Začíná roztroušená skleróza (RS) mnohem dříve, než se objeví její první typické příznaky, jako je brnění končetin nebo zánět očního nervu? Velká kanadská studie na více než 35 000 pacientech přináší silné důkazy, že ano. Zjistila, že lidé, u kterých se později rozvinula RS, navštěvovali lékaře, nemocnice a pohotovosti významně častěji než jejich vrstevníci, a to kvůli celé řadě různorodých obtíží, které se objevovaly až 28 let před stanovením samotné diagnózy RS.
ROZTROUŠENÉ NOVINY
Margarida Maia, PhD / roztrouseni.cz
7/15/20253 min read
Klíčové body studie:
Co se zkoumalo? Využívání zdravotní péče (návštěvy lékařů, hospitalizace, pohotovost) u lidí s RS v desetiletích, která předcházela jejich diagnóze.
Kdo byl studován? Více než 35 000 pacientů s RS z kanadské provincie Ontario, jejichž data byla porovnána se 136 000 zdravými kontrolami.
Hlavní zjištění: Pacienti s budoucí RS využívali zdravotní péči významně více, a to až 28 let před diagnózou. Tento trend se s blížící se diagnózou stupňoval.
Jaké byly problémy? Nešlo jen o neurologické potíže. Častější byly i návštěvy kvůli psychickým problémům (např. úzkost), nejasným příznakům, trávicím potížím, migrénám a infekcím.
Co to znamená? Výsledky silně podporují existenci velmi dlouhé "prodromální fáze" RS, kdy nemoc v těle již "doutná" a způsobuje různorodé, často nespecifické zdravotní problémy dlouho před první jasnou atakou.
Podrobnější shrnutí
Myšlenka, že roztroušená skleróza nezačíná náhle první atakou, ale má dlouhou a "tichou" přípravnou fázi (tzv. prodromální fázi), získává ve vědecké komunitě stále větší podporu. Kanadští vědci nyní poskytli dosud nejpůsobivější data, která tuto teorii potvrzují. Analyzovali anonymizovaná data o využívání zdravotní péče v provincii Ontario v letech 1991 až 2020.
Zjistili, že lidé, u kterých byla později diagnostikována RS, nevyhledávali lékařskou pomoc náhodně. Naopak, jejich návštěvy u lékařů, na pohotovostech i počet hospitalizací byly setrvale vyšší než u jejich vrstevníků po celé dekády. Ačkoliv počet návštěv u neurologa dramaticky vzrostl v posledním roce před diagnózou (byl 12-17krát vyšší), zvýšená potřeba péče byla patrná mnohem dříve a napříč mnoha specializacemi.
Pacienti s budoucí RS častěji navštěvovali lékaře například kvůli:
Psychickým problémům: Zejména úzkost se objevovala ve zvýšené míře i více než 20 let před diagnózou.
Neurologickým obtížím: Například migrény byly častější až 20 let před diagnózou.
Trávicím potížím: Nevolnost, zvracení či průjem byly běžné až 25 let před diagnózou.
Infekcím: I návštěvy kvůli různým infekcím byly častější.
Co to znamená pro pacienty?
Tato studie v první řadě přináší velké zadostiučinění mnoha pacientům, kteří si zpětně uvědomují, že léta před stanovením diagnózy RS trpěli řadou "divných" a nesouvisejících zdravotních problémů, které nikdo nedokázal vysvětlit. Studie ukazuje, že se nejednalo o náhodu, ale pravděpodobně o velmi rané projevy doutnajícího autoimunitního procesu.
Zároveň tento výzkum mění pohled na to, kdy vlastně RS "začíná". Není to náhlá událost, ale spíše velmi dlouhý proces. V budoucnu by pochopení těchto raných vzorců mohlo vést k vývoji nástrojů, které by dokázaly identifikovat vysoce rizikové jedince mnohem dříve. To by teoreticky mohlo otevřít dveře k preventivním strategiím a časnější léčbě, která by mohla zabránit rozvoji nemoci. Od toho jsme však ještě daleko. Prozatím je to zásadní dílek do skládačky poznání, co RS předchází.
©2025 roztrouseni.cz / designed by 3jart.xyz