Klíčové body studie:
-
Skutečná lidská tkáň v miniaturním provedení: Vědci z lidských kmenových buněk vypěstovali trojrozměrné buněčné shluky (sféroidy) připomínající tkáň míchy. Obsahují zralé buňky tvořící myelin (oligodendrocyty), nervová vlákna i specifické imunitní buňky mozku (mikroglie).
-
Věrná simulace poškození i úklidu: Po vystavení látce ničící myelin model přesně napodobil procesy známé z roztroušené sklerózy: došlo k rozpadu obalů vláken a aktivované mikroglie začaly pohlcovat a uklízet buněčný odpad, což je nezbytný krok pro následnou opravu.
-
Přirozená snaha o regeneraci: Po odeznění poškození model prokázal nárůst nově vytvořených buněk produkujících myelin, které začaly obalovat obnažená nervová vlákna.
-
Úspěšný test léku klemastin: Jako důkaz funkčnosti vědci v tomto modelu otestovali látku klemastin (dříve známou z antihistaminik), která vstoupila do klinických zkoušek pro obnovu myelinu. Lék v modelu významně zvýšil podíl buněk aktivně tvořících nové myelinové obaly.
-
Rychlejší cesta k lidské léčbě: Nová platforma umožní testovat nadějné kandidáty na léky přímo na lidských buňkách ještě před zahájením nákladných a zdlouhavých klinických zkoušek u pacientů.
Podrobnější shrnutí
Dosavadní schválená léčba dokáže účinně brzdit zánět a snižovat riziko atak, žádný dostupný lék však zatím nedokáže již zničený myelin spolehlivě opravit. Přenos laboratorních úspěchů ze zvířat do praxe byl dosud hlavní brzdou.
„Věda běžně používá hlodavce k modelování nemocí, ale léky, které v těchto modelech fungují, jsou u lidí účinné jen zřídka. Vytvoření modelů relevantních pro člověka je proto naprosto zásadní,“ vysvětlila vedoucí výzkumu Samantha Bartonová. Genetická aktivita buněk v novém miniaturním modelu se téměř dokonale shodovala se změnami pozorovanými v mozkové tkáni skutečných pacientů, což z něj dělá dosud nejpřesnější laboratorní zrcadlo nemoci.
Co to znamená pro pacienty?
Tento výzkum je obrovským krokem k naplnění největšího přání všech lidí s eresku: najít lék, který nejen zastaví zánět, ale skutečně vrátí ztracené funkce a opraví poškozené nervy.
Díky „minimozkům“ z lidských buněk se dramaticky zkracuje a zpřesňuje cesta nových látek do praxe. Vědci už nemusí tápat a roky testovat sloučeniny na myších s nejistým výsledkem u člověka. Mají v rukou nástroj, kde během několika týdnů přímo na lidské tkáni uvidí, zda konkrétní molekula skutečně dokáže přimět buňky k tvorbě nového myelinu. To znamená rychlejší vyřazení neúčinných látek a mnohem rychlejší příchod skutečně fungujících regeneračních léků do klinických studií.
Zdroj: odkaz