Nové terče pro progresivní RS: Švédští vědci odhalili šest klíčových bílkovin, které mohou zastavit odumírání nervů

Zatímco medicína už umí velmi dobře kontrolovat akutní ataky u roztroušené sklerózy (RS), hledání léků, které by zastavily chronické odumírání nervových buněk a pozvolný nárůst invalidity u progresivních forem, zůstává obrovskou výzvou. Tým vědců ze švédského institutu Karolinska nyní v rozsáhlé studii publikované v časopise Journal of Neuroinflammation analyzoval genetická data tisíců pacientů a úspěšně zúžil výběr na šest klíčových bílkovin (proteinů). Ty hrají zásadní roli v progresi nemoci a představují nadějné cíle pro budoucí léčbu.

ROZTROUŠENÉ NOVINY

Lindsey Shapiro, PhD / roztrouseni.cz

6/16/20262 min read

a woman sitting in front of a laptop computer

Klíčové body studie:

Šestice nadějných cílů: Vědci identifikovali bílkoviny s označeními RRM2B, CBR1, ETFA, DNM3, CAB39L a NMRAL1, které přímo ovlivňují procesy spojené s progresí RS, jako je buněčný stres, imunitní funkce či přenos nervových signálů.
Nová stopa pro známý lék: Bílkovina RRM2B, která má v těle na starosti opravu poškozené DNA, vykazuje přímé propojení se schváleným a běžně používaným lékem Mavenclad (kladribin). Data naznačují, že tento lék by mohl kromě imunity přímo chránit i samotné nervové buňky.
Příležitost pro starší léky (repurposing): Ostatní objevené bílkoviny reagují na molekuly, které se dnes v neurologii nepoužívají (například látky využívané v onkologii nebo přírodní flavonoidy). Tyto již existující léky by se tak mohly začít testovat jako doplňková léčba pro progresivní RS.
První krok dlouhé cesty: Výzkumníci upozorňují, že jde o předběžná data. Nyní musí následovat přísné laboratorní a klinické testy, které definitivně potvrdí bezpečnost a účinnost zacílení na tyto bílkoviny.

Podrobnější shrnutí

Tým pod vedením doktora Yuanga Jianga zkombinoval obrovské genetické databáze z celosvětových studií s analýzami toho, jak genetické změny ovlivňují hladiny bílkovin v krvi a mozku. Z původních desítek podezřelých látek postupně vyfiltrovali šestici proteinů, které jsou nejaktivnější právě v buňkách zasažených progresí RS.

Mimořádnou pozornost vědců upoutala bílkovina RRM2B. Ukázalo se, že na ni reaguje kladribin (účinná látka léku Mavenclad). Tento lék sice pacienti berou primárně na potlačení imunitních útoků, ale švédský objev přináší geneticky podložený důvod k tomu, aby byl kladribin znovu otestován ve zcela nových klinických studiích zaměřených čistě na neurodegeneraci a ochranu nervů. Další nalezené bílkoviny mají také jasné úkoly – například protein CBR1 pomáhá buňkám bojovat s oxidačním stresem (buněčným poškozením), který mozek při RS masivně ničí, a protein DNM3 zase přímo ovlivňuje kvalitu přenosu signálů mezi nervovými buňkami.

Co to znamená pro pacienty?

Pro lidi s progresivní formou RS, kteří mají často pocit, že na jejich typ nemoci moderní medicína trochu zapomíná, je to nesmírně povzbudivá zpráva. Vědci totiž přestávají střílet naslepo a dostali do rukou přesné genetické souřadnice nepřítela.

Objev navíc otevírá dveře k takzvanému „repurposingu“ neboli novému využití již schválených léků. Vývoj úplně nové pilulky od nuly trvá klidně 10 až 15 let. Pokud ale vědci zjistí, že na nově objevené bílkoviny skvěle zabírá lék, který se už léta bezpečně používá třeba v onkologii nebo kardiologii, cesta k pacientům se dramaticky zkrátí. Místo dlouhého čekání by se tak doplňková léčba pro zpomalení progrese a ochranu paměti či hybnosti mohla dostat do ordinací mnohem dříve.

Zdroj: https://multiplesclerosisnewstoday.com/news-posts/2026/06/18/study-identifies-new-therapeutic-targets-combat-ms-progression/