Klíčové body studie:
-
Sledování očí bez předchozího zánětu: Do výzkumu v Buenos Aires se zapojilo 70 dospělých pacientů s roztroušenou sklerózou (drtivá většina s relabující-remitující formou), kteří nikdy neměli zánět zrakového nervu. Výzkumníci sledovali jejich zrak i myšlení po dobu 18 měsíců.
-
Neinvazivní skenování sítnice: Pomocí optické koherenční tomografie (rychlého a bezbolestného očního skenu) lékaři měřili tloušťku dvou klíčových struktur: vrstvy nervových vláken sítnice a vrstvy gangliových buněk (těl nervových buněk v oku).
-
Přímá vazba na rychlost myšlení: Silnější a zachovalejší vrstva gangliových buněk v sítnici statisticky významně souvisela s lepšími výsledky v náročných testech hodnotících rychlost zpracování informací a pracovní paměť.
-
Spojitost s jemnou motorikou a řečí: Pacienti s normální tloušťkou nervových vláken sítnice dosahovali na začátku studie lepších výsledků nejen v testech pozornosti, ale i v testu obratnosti rukou a prstů. Během 18 měsíců se u nich navíc zlepšila slovní plynulost (schopnost rychle si vybavovat slova od určitého písmene).
-
Nezávislost na tělesné invaliditě: Souvislost mezi ztenčením sítnice a zpomalením myšlení platila i po zohlednění věku, vzdělání a stupně fyzického postižení na standardní neurologické škále.
Podrobnější shrnutí
Zatímco magnetická rezonance mozku je časově i finančně náročná, vyšetření oční sítnice trvá jen několik vteřin a nevyžaduje žádnou přípravu. Přestože účastníci studie nikdy neměli přímý zánětlivý útok na zrakový nerv, více než 40 % z nich vykazovalo na počátku měření abnormální ztenčení sledovaných vrstev sítnice.
Vědci zdůrazňují, že úbytek nervových buněk v oku věrně zrcadlí tichý neurodegenerativní proces v mozku, který běžné vyšetření chůze a fyzických reflexů nedokáže zachytit. „Ztráta nervových buněk v sítnici může zachytit aspekty poškození nervového systému, které se plně neodrážejí v měřeních tělesného postižení,“ uvedli autoři s tím, že zařazení očních skenů do běžného sledování může výrazně zpřesnit přehled o celkovém vývoji nemoci.
Co to znamená pro pacienty?
Tato studie přináší skvělou zprávu o tom, jak lze moderní diagnostiku zjednodušit a zpříjemnit. Mnoho pacientů zažívá situaci, kdy se fyzicky cítí poměrně dobře, ale v práci či doma vnímají, že jim déle trvá přemýšlení, hůře drží v hlavě více údajů najednou nebo občas hledají správná slova.
Pravidelné vyšetření očního pozadí na optické koherenční tomografii (které je dnes běžnou součástí mnoha specializovaných center) dává lékařům do ruky cenný kompas:
-
Bezbolestná kontrola během pár minut: Pohled do přístroje u očního lékaře či neurologa dokáže bez jakéhokoli zásahu do těla napovědět, v jaké kondici jsou vaše nervová vlákna.
-
Včasný záchyt skrytých změn: Pokud oční sken ukáže mírné ztenčování vrstev sítnice, je to pro lékaře signál, aby se více zaměřil na ochranu vašich kognitivních funkcí, doporučil cílený trénink paměti nebo zvážil úpravu léčby dříve, než se potíže se soustředěním projeví naplno.
Zdroj: odkaz