Paradox u RS: Proč mají mladší pacienti lepší tělo, ale horší psychiku?
Ovlivňuje věk, ve kterém se poprvé projeví roztroušená skleróza (RS), kvalitu života? Velká kanadská studie přinesla zajímavé a poněkud paradoxní zjištění: pacienti s časným nástupem nemoci mají tendenci mít lepší fyzické, ale zároveň horší duševní zdraví než ti, kteří onemocní později v životě.
ROZTROUŠENÉ NOVINY
Margarida Maia, PhD / roztrouseni.cz
7/8/20252 min read
Klíčové body studie:
Co se zkoumalo? Vliv věku při prvních příznacích RS na kvalitu života, konkrétně na její fyzickou a duševní složku.
Kdo byl studován? Téměř 700 pacientů z kanadské prospektivní studie CanProCo.
Hlavní zjištění (fyzické zdraví): Čím mladší byl pacient při nástupu nemoci, tím lepší bylo jeho vnímané fyzické zdraví.
Hlavní zjištění (duševní zdraví): Čím mladší byl pacient při nástupu nemoci, tím horší bylo jeho vnímané duševní zdraví.
Co to znamená? Péče o pacienty s RS by měla být "šitá na míru" věku – mladší potřebují více psychické podpory, starší zase cílenou péči o udržení fyzické kondice.
Podrobnější shrnutí
Obecně se ví, že RS může propuknout v jakémkoliv věku, nejčastěji však v dospělosti. Jak ale věk při prvních příznacích ovlivní další život s nemocí? Tým vědců v Kanadě analyzoval data od téměř 700 pacientů, aby na tuto otázku našel odpověď.
Výsledky odhalily překvapivý a protichůdný vztah:
Fyzické zdraví: Pacienti, u kterých se RS objevila v mladším věku, konzistentně uváděli lepší kvalitu života spojenou s fyzickým zdravím. S každým pětiletým nárůstem věku při nástupu nemoci se skóre fyzického zdraví naopak o klinicky významnou hodnotu snižovalo.
Duševní zdraví: Zde platil přesný opak. Pacienti, kteří onemocněli mladí, uváděli horší psychickou pohodu a nižší kvalitu života spojenou s duševním zdravím. Naopak ti, kteří onemocněli ve vyšším věku, na tom byli psychicky lépe.
Tento rozdíl mezi skupinami přetrvával dlouhodobě. Ačkoliv u všech pacientů se s délkou trvání nemoci fyzické zdraví postupně zhoršovalo a duševní naopak mírně zlepšovalo, "nůžky" mezi skupinami s časným a pozdním nástupem zůstaly rozevřené. Analýza ukázala, že velkou část těchto rozdílů (přes 60 %) sice vysvětluje aktuální míra neurologické invalidity (EDSS), ale ne vše. Roli tedy pravděpodobně hrají i další faktory, jako jsou strategie zvládání nemoci, sociální podpora a schopnost sebemanagementu.
Co to znamená pro pacienty?
Tato studie jasně ukazuje, že přístup k péči o pacienty s RS by neměl být univerzální, ale měl by zohledňovat věk, ve kterém nemoc začala. Není to jen "číslo", ale faktor, který zásadně ovlivňuje prožívání nemoci.
Pro pacienty s časným nástupem: Je naprosto klíčové aktivně se zaměřit na péči o duševní zdraví hned od začátku. Proaktivní vyhledání psychologické či psychoterapeutické podpory může zásadně zlepšit kvalitu života a pomoci vyrovnat se s diagnózou v křehkém období života.
Pro pacienty s pozdním nástupem: U nich je naopak prioritou cílená a intenzivní rehabilitace a další strategie zaměřené na co nejdelší udržení fyzických funkcí a soběstačnosti.
Tato zjištění mohou být pro mnoho pacientů potvrzením jejich vlastní zkušenosti a důležitým vodítkem pro ně i jejich lékaře při plánování komplexní péče.
©2025 roztrouseni.cz / designed by 3jart.xyz