Paradox u RS: Proč mají mladší pacienti lepší tělo, ale horší psychiku?

Ovlivňuje věk, ve kterém se poprvé projeví roztroušená skleróza (RS), kvalitu života? Velká kanadská studie přinesla zajímavé a poněkud paradoxní zjištění: pacienti s časným nástupem nemoci mají tendenci mít lepší fyzické, ale zároveň horší duševní zdraví než ti, kteří onemocní později v životě.

ROZTROUŠENÉ NOVINY

Margarida Maia, PhD / roztrouseni.cz

7/8/20252 min read

man in black zip up jacket and gray knit cap sitting on brown wooden fence during
man in black zip up jacket and gray knit cap sitting on brown wooden fence during

Klíčové body studie:

  • Co se zkoumalo? Vliv věku při prvních příznacích RS na kvalitu života, konkrétně na její fyzickou a duševní složku.

  • Kdo byl studován? Téměř 700 pacientů z kanadské prospektivní studie CanProCo.

  • Hlavní zjištění (fyzické zdraví): Čím mladší byl pacient při nástupu nemoci, tím lepší bylo jeho vnímané fyzické zdraví.

  • Hlavní zjištění (duševní zdraví): Čím mladší byl pacient při nástupu nemoci, tím horší bylo jeho vnímané duševní zdraví.

  • Co to znamená? Péče o pacienty s RS by měla být "šitá na míru" věku – mladší potřebují více psychické podpory, starší zase cílenou péči o udržení fyzické kondice.

Podrobnější shrnutí

Obecně se ví, že RS může propuknout v jakémkoliv věku, nejčastěji však v dospělosti. Jak ale věk při prvních příznacích ovlivní další život s nemocí? Tým vědců v Kanadě analyzoval data od téměř 700 pacientů, aby na tuto otázku našel odpověď.

Výsledky odhalily překvapivý a protichůdný vztah:

  • Fyzické zdraví: Pacienti, u kterých se RS objevila v mladším věku, konzistentně uváděli lepší kvalitu života spojenou s fyzickým zdravím. S každým pětiletým nárůstem věku při nástupu nemoci se skóre fyzického zdraví naopak o klinicky významnou hodnotu snižovalo.

  • Duševní zdraví: Zde platil přesný opak. Pacienti, kteří onemocněli mladí, uváděli horší psychickou pohodu a nižší kvalitu života spojenou s duševním zdravím. Naopak ti, kteří onemocněli ve vyšším věku, na tom byli psychicky lépe.

Tento rozdíl mezi skupinami přetrvával dlouhodobě. Ačkoliv u všech pacientů se s délkou trvání nemoci fyzické zdraví postupně zhoršovalo a duševní naopak mírně zlepšovalo, "nůžky" mezi skupinami s časným a pozdním nástupem zůstaly rozevřené. Analýza ukázala, že velkou část těchto rozdílů (přes 60 %) sice vysvětluje aktuální míra neurologické invalidity (EDSS), ale ne vše. Roli tedy pravděpodobně hrají i další faktory, jako jsou strategie zvládání nemoci, sociální podpora a schopnost sebemanagementu.

Co to znamená pro pacienty?

Tato studie jasně ukazuje, že přístup k péči o pacienty s RS by neměl být univerzální, ale měl by zohledňovat věk, ve kterém nemoc začala. Není to jen "číslo", ale faktor, který zásadně ovlivňuje prožívání nemoci.

  • Pro pacienty s časným nástupem: Je naprosto klíčové aktivně se zaměřit na péči o duševní zdraví hned od začátku. Proaktivní vyhledání psychologické či psychoterapeutické podpory může zásadně zlepšit kvalitu života a pomoci vyrovnat se s diagnózou v křehkém období života.

  • Pro pacienty s pozdním nástupem: U nich je naopak prioritou cílená a intenzivní rehabilitace a další strategie zaměřené na co nejdelší udržení fyzických funkcí a soběstačnosti.

Tato zjištění mohou být pro mnoho pacientů potvrzením jejich vlastní zkušenosti a důležitým vodítkem pro ně i jejich lékaře při plánování komplexní péče.

Zdroj: https://multiplesclerosisnewstoday.com/news-posts/2025/06/17/age-ms-onset-linked-long-term-physical-mental-health-study/