Klíčové body studie:

  • Srovnání tří příbuzných diagnóz: Výzkumníci v Thajsku vyšetřili 222 dospělých se zánětlivými onemocněními poškozujícími myelin – konkrétně 100 pacientů s roztroušenou sklerózou, 105 pacientů s onemocněním ze spektra neuromyelitis optica a 17 pacientů s onemocněním spojeným s protilátkami proti myelinovému oligodendrocytárnímu glykoproteinu – a porovnali je se 100 zdravými dobrovolníky.

  • Alarmující čísla u roztroušené sklerózy: Přestože šlo o relativně mladé pacienty (průměrný věk 40 let) s minimálním fyzickým postižením, 35 % z nich bylo v riziku podvýživy a dalších 7 % již trpělo rozvinutou podvýživou (celkem 42 %). U zdravé kontrolní skupiny přitom mělo normální stav výživy 89 % lidí a skutečnou podvýživou netrpěl vůbec nikdo.

  • Snížené skóre ve všech skupinách: Při měření pomocí standardizované škály hodnocení výživy (kde hodnota 24 a více znamená normální stav) dosáhli zdraví lidé průměru 26,07 bodu, zatímco všechny tři skupiny pacientů skončily pod hranicí normy (pacienti s roztroušenou sklerózou měli průměr 23,25 bodu).

  • Souvislost s invaliditou: Statistická analýza ukázala, že horší stav výživy napříč sledovanými nemocemi významně souvisel s nižším indexem tělesné hmotnosti a s těžším stupněm neurologického postižení na standardní škále invalidity.

  • Výzva pro klinickou praxi: Autoři studie zdůrazňují, že pravidelné a rychlé hodnocení výživového stavu by se mělo stát pevnou součástí běžných neurologických kontrol.

Podrobnější shrnutí

Podvýživa v medicínském smyslu neznamená jen extrémní vyhublost, ale především stav, kdy tělo nedostává dostatek bílkovin, energie a mikroživin potřebných pro udržení svalové hmoty, imunitní rovnováhy a regeneraci tkání.

Vědci upozorňují, že jelikož šlo o průřezovou studii v jednom časovém bodě, nelze zatím jednoznačně říci, co je příčinou a co následkem – tedy zda špatná výživa přímo zhoršuje neurologické postižení, nebo zda pokročilejší nemoc (například kvůli únavě při vaření, nechutenství či potížím s polykáním) vede k horšímu stravování. Zároveň připouštějí, že asijská populace má přirozeně drobnější tělesnou stavbu než západní populace. Rozdíl oproti zdravým Thajcům ze stejného regionu však jasně potvrdil, že samotné onemocnění představuje pro výživu těla zásadní zátěž.

Co to znamená pro pacienty?

Tento výzkum přináší důležité varování před neuváženým omezováním jídelníčku. Mnoho pacientů po vyslechnutí diagnózy ze strachu vyřadí celé skupiny potravin (mléčné výrobky, maso, pečivo, tuky), aniž by je plnohodnotně nahradili, a neúmyslně tak uvedou své tělo do stavu výživového strádání.

Jak chránit své tělo před skrytou podvýživou:

  • Nezaměňujte zdravou stravu za hladovění: Boj se zánětem a oprava nervových obalů vyžadují spoustu energie. Tělo potřebuje dostatek kvalitních bílkovin (ryby, luštěniny, vejce, libové maso, mléčné výrobky) a zdravých tuků, aby nepřišlo o drahocennou svalovou hmotu, která drží naši stabilitu a chůzi.

  • Řešte únavu v kuchyni chytře: Pokud jste příliš unavení na složité vyvařování a raději jídlo vynecháte, mějte doma vždy rychlé a výživné záchrany – ořechy, tvaroh, kvalitní proteinový nápoj, avokádo nebo předem připravené porce v mrazáku.

  • Konzultujte váhu s lékařem: Pokud neplánovaně hubnete, ztrácíte chuť k jídlu nebo si nejste jistí složením svého jídelníčku, řekněte o tom v centru. Krátká konzultace s nutričním terapeutem dokáže nastavit stravu tak, aby tělo mělo z čeho brát sílu.

Zdroj: odkaz

Další články na téma:#strava a doplňky