Teplo jako nepřítel stability: Švýcarská studie ukázala, že pacienti chladící metody znají, ale málo je využívají
Zvýšení tělesné teploty vlivem horkého počasí, horečky nebo fyzické námahy dokáže u většiny lidí s roztroušenou sklerózou způsobit přechodné zhoršení stávajících příznaků, jako je masivní únava, svalová slabost, brnění či poruchy chůze. Nová studie švýcarských vědců z národního registru, publikovaná v odborném časopise Multiple Sclerosis and Related Disorders, ukázala, že ačkoli chladící metody přinášejí rychlou úlevu, pacienti je v praxi využívají nedostatečně a od svých lékařů se o nich dozvídají jen výjimečně.
ROZTROUŠENÉ NOVINY
Lila Levinson, PhD / roztrouseni.cz
8/3/20262 min read
Klíčové body studie:
Vysoký výskyt citlivosti na teplotu: Z více než 760 dotázaných pacientů nahlásilo 73,3 % lidí citlivost na teplotní změny. Téměř polovina (48,8 %) trpěla výhradně citlivostí na teplo a 18 % bylo citlivých na teplo i chlad zároveň.
Nejčastěji zhoršované potíže: Teplo nejvíce zhoršovalo celkovou únavu, svalovou slabost, ztrátu citlivosti v končetinách a problémy se stabilitou a chůzí.
Vědomosti vs. praxe: O chladících technikách vědělo 62 % účastníků (přičemž ženy vyhledávaly tyto informace o 82 % častěji než muži). Avšak z těch, kteří o metodách věděli a citlivostí na teplo trpěli, je v běžném životě pravidelně praktikovala méně než polovina (44,3 %).
Lékaři informace nepředávají: Hlavním zdrojem informací o chlazení byla pro pacienty pacientská organizace (Švýcarská společnost pro RS) nebo ostatní pacienti. Odborní lékaři byli jako zdroj informací uváděni jen velmi zřídka, což ukazuje na velkou mezeru v lékařské péči.
Podrobnější shrnutí
Vědci zdůrazňují zásadní rozdíl mezi akutní atakou a zhoršením příznaků z horka (tzv. pseudoatakou neboli Uhthoffovým příznakem). Zatímco ataka je způsobena novým zánětem a vznikem nových ložisek v mozku či míše, zhoršení z horka je pouze přechodné – zpomaluje vedení vzruchů po již dříve poškozených nervech a odezní, jakmile se tělesná teplota vrátí do normálu.
Mezi nejčastěji používané a dostupné metody chlazení patřily studené sprchy, užívání ventilátorů, pití ledové vody a přikládání chladivých obkladů či šátků. Přes 68 % pacientů zhodnotilo tyto postupy jako účinné a dalších 23 % jako mimořádně účinné. Výzkumníci volají po tom, aby se poradenství o chladících strategiích (včetně využití specializovaných chladících vest) stalo běžnou součástí lékařských konzultací v neurologických ambulancích.
Co to znamená pro pacienty?
Tento výzkum připomíná, jak obrovský vliv má termoregulace na to, jak se denně cítíte. Pokud na sobě v létě, při cvičení nebo v teplé místnosti pozorujete náhlý nárůst únavy, těžknutí nohou či mlhavé vidění, nepanikařte – nejedná se o novou ataku nemoci, ale o přirozenou reakci poškozených nervů na vyšší teplotu.
Zároveň nám studie ukazuje, že nemusíte pasivně trpět. Jednoduché kroky mají okamžitý efekt. Nečekejte, až vám o tom řekne lékař. Mějte v letních měsících vždy po ruce ledovou vodu, využívejte chladivé obklady na krk a zápěstí, před cvičením či procházkou si dejte vlažnou sprchu nebo si pořiďte chladící vestu či šátek. Rychlé ochlazení dokáže vrátit vaše tělo i mysl zpět do kondice během několika minut a ušetří vám spoustu energie.
©2026 roztrouseni.cz / designed by 3jart.xyz