Umělá inteligence jako vědma: Nový model s 90% přesností předpoví budoucí výpadky paměti u RS

Kognitivní potíže, jako jsou problémy s pamětí, učením nebo soustředěním, výrazně ovlivňují schopnost pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) fungovat nezávisle v běžném životě. Nová studie italských vědců z Milána, publikovaná v prestižním časopise European Journal of Neurology, představila průlomový model umělé inteligence. Tento systém dokáže spojením snímků z magnetické rezonance a běžných klinických dat s obrovskou přesností předpovědět, u kterých pacientů hrozí v nadcházejících letech zhoršení mentálních funkcí.

ROZTROUŠENÉ NOVINY

Michela Luciano, PhD / roztrouseni.cz

6/20/20262 min read

A blue firework ball on a black background

Klíčové body studie:

Vysoká přesnost předpovědi: Umělá inteligence dokázala na základě vstupních dat správně rozřadit pacienty na ty, kteří zůstanou kognitivně stabilní, a ty, u nichž dojde ke zhoršení, a to přibližně v 90 % případů.
Klíčové faktory pro úspěch: Díky speciálním nástrojům pro vysvětlitelnost (tzv. průhledná umělá inteligence) vědci zjistili, že model nejvíce ovlivňoval objem šedé kůry mozkové, věk pacienta, objem talamusu a hipokampu (center paměti), celkový rozsah ložisek a úroveň kognitivní rezervy.
Sledování v čase: Výzkumníci retrospektivně (zpětně) analyzovali data od 224 dospělých s RS a 115 zdravých kontrol. Po zhruba 3,4 letech od úvodních testů došlo ke zhoršení paměti a myšlení u 12 % sledovaných pacientů s RS.
Rychlý přechod do těžší fáze: Zejména u pacientů, kteří měli na začátku potvrzenou mírnou neurokognitivní poruchu, došlo u celých 40 % z nich během tří let k progresi do závažnějšího stadia.

Podrobnější shrnutí

Současná medicína klasifikuje kognitivní změny u RS jako mírné nebo závažné neurokognitivní poruchy, podle toho, jak moc člověku zasahují do každodenní samostatnosti. Dosavadní pokusy zapojit do jejich předpovídání umělou inteligenci často selhávaly na tom, že modely pracovaly jen s jedním typem dat (například pouze s rezonancí) a lékaři navíc netušili, jak počítač ke svému závěru došel (tzv. efekt černé skříňky).

Milánský tým tento problém vyřešil vytvořením multimodálního přístupu. Umělé inteligenci dali k dispozici kompletní balík informací z počátku studie: věk, pohlaví, délku nemoci, úroveň dosaženého vzdělání (kognitivní rezervu), dotazníky o únavě a podrobné skeny z magnetické rezonance, které měřily celkový objem ložisek i velikost specifických hlubokých struktur mozku. Model potvrdil, že největší vliv na budoucí zhoršení paměti má úbytek šedé kůry mozkové a zmenšování talamusu s hipokampem.

Co to znamená pro pacienty?

Tento úspěch otevírá dveře k naprosto personalizované péči a prevenci, která v neurologii dosud chyběla.

Kognitivní potíže se u RS často rozvíjejí plíživě a pacienti si jich všimnou až ve chvíli, kdy mají reálné problémy v práci nebo v běžném životě. Pokud lékaři v RS centrech dostanou do rukou tento nástroj umělé inteligence, budou moci u každého pacienta již při běžné kontrole odhalit vysoké riziko budoucího zhoršení s předstihem několika let. To umožní lékařům včas zareagovat – například včasnou změnou biologické léčby na vysoce účinnou variantu, která lépe chrání objem mozku, nebo okamžitým nasazením kognitivního tréninku a rehabilitace paměti ještě předtím, než se první reálné výpadky vůbec objeví.

Zdroj: https://multiplesclerosisnewstoday.com/news-posts/2026/06/16/ai-model-help-predict-cognitive-decline-people-ms/