Vědci objevili 18 nových cílů pro léky na RS. Některé by mohly využít již existující léčiva

Vědci z prestižního Karolinska Institutet ve Švédsku identifikovali 18 nových potenciálních proteinových cílů pro vývoj léků na roztroušenou sklerózu (RS). Tento objev, dosažený pomocí pokročilých analytických metod, otevírá dveře nejen pro vývoj zcela nových terapií, ale i pro tzv. "repurposing" – tedy využití již existujících léků, které jsou dnes schváleny pro léčbu jiných nemocí.

ROZTROUŠENÉ NOVINY

Steve Bryson, PhD / roztrouseni.cz

7/9/20252 min read

photo of brown high-rise building
photo of brown high-rise building

Klíčové body studie:

  • Co vědci objevili? 18 nových proteinů (9 v krvi, 9 v mozku), které se na základě genetické analýzy zdají hrát příčinnou roli v rozvoji RS a mohly by se tak stát cílem pro nové léky.

  • Jak to zjistili? Pomocí kombinace pokročilých metod: proteomové asociační studie (PWAS) a Mendelovské randomizace, které analyzují obrovské množství dat a hledají příčinné vztahy mezi hladinami proteinů, geny a rizikem onemocnění.

  • Co je na tom nejzajímavější? Některé z nově objevených cílových proteinů jsou již cílem 16 existujících, schválených léků používaných pro jiné nemoci (tzv. drug repurposing).

  • Jaký je potenciál? Objev by mohl výrazně urychlit vývoj nových léků na RS a umožnit rychlé testování již existujících a bezpečných léků pro použití u roztroušené sklerózy.

Podrobnější shrnutí

Navzdory pokrokům v léčbě roztroušené sklerózy stále existuje velká potřeba nových a účinnějších terapií, zejména pro progresivní formy nemoci. Jednou z cest, jak vývoj léků urychlit, je přesně identifikovat molekuly v těle (nejčastěji proteiny), které hrají v nemoci klíčovou roli a na které by se léky mohly zaměřit.

Vědci z Karolinska Institutet ve Švédsku k tomu využili inovativní přístup. Pomocí výkonných statistických a genetických metod analyzovali data z rozsáhlých databází. Nejprve identifikovali stovky proteinů v krvi a mozkové tkáni, jejichž hladiny souvisely s rizikem RS. Následně použili metodu zvanou Mendelovská randomizace, aby z tohoto širokého seznamu "vyfiltrovali" jen ty proteiny, u kterých existuje silný předpoklad, že mají na vznik RS skutečně příčinný vliv.

Tímto procesem se jim podařilo zúžit seznam na 18 nejslibnějších kandidátů (9 v krvi a 9 v mozku), které se jeví jako potenciální cíle pro léky.

Nejzajímavější část objevu přišla vzápětí. Když vědci porovnali těchto 18 cílů s databázemi známých léků, zjistili, že na několik z nich již cílí 16 existujících léků, které se dnes používají k léčbě jiných onemocnění. To otevírá obrovskou příležitost pro tzv. "drug repurposing" neboli hledání nového využití pro již schválené léky.

Co to znamená pro pacienty?

Tato studie nepředstavuje nový lék, ale spíše "mapu pokladu" pro farmaceutické firmy a další výzkumníky. Poskytuje jim seznam geneticky ověřených, vysoce slibných cílů, na které se mohou zaměřit při vývoji nových terapií pro RS.

Obrovský potenciál spočívá především v možnosti "repurposingu". Ověřit, zda již existující, bezpečný lék (například na revmatoidní artritidu) funguje i u RS, je mnohem rychlejší a levnější proces než vyvíjet zcela novou molekulu od nuly. Tento objev by tak mohl v budoucnu významně zrychlit cestu k novým léčebným možnostem pro pacienty. Je to však první krok – každý z těchto cílů a potenciálních léků bude nyní muset být důkladně prověřen v laboratořích a následně v klinických studiích.

Zdroj: https://multiplesclerosisnewstoday.com/news-posts/2025/07/07/researchers-sweden-identify-19-new-potential-ms-drug-targets/