Více než polovina pacientů s RS je starší 50 let. Proč potřebují specifickou péči?
S tím, jak se lidé s roztroušenou sklerózou (RS) díky lepší péči dožívají stále vyššího věku, roste i naléhavá potřeba specifických strategií pro diagnostiku, sledování a léčbu této skupiny pacientů. Mezinárodní expertní panel nyní vydal konsenzuální stanovisko, ve kterém volá po zásadní úpravě klinických postupů pro pacienty s RS starší 50 let, protože stávající přístupy pro ně často nejsou dostačující a narážejí na řadu problémů.
ROZTROUŠENÉ NOVINY
Lindsey Shapiro, PhD / roztrouseni.cz
7/27/20253 min read
Klíčové body a výzvy:
Kdo je "starší pacient s RS"? Podle definice jde o věk 50 let a více; tato skupina dnes tvoří již více než polovinu všech lidí žijících s RS.
Problém s diagnózou: Příznaky RS se ve vyšším věku mohou lišit od typického začátku u mladých lidí a často se překrývají s jinými nemocemi spojenými se stárnutím (komorbiditami), což výrazně komplikuje a zpožďuje diagnostiku.
Problém se sledováním: Účinnost běžných biomarkerů (např. úbytek mozkové tkáně na MRI) je ve vyšším věku nižší, protože tyto změny jsou ovlivněny i přirozeným procesem stárnutí. Je těžší rozlišit, co je důsledek RS a co stáří.
Problém s léčbou: Starší pacienti a pacienti s dalšími nemocemi byli historicky často vyloučeni z klinických studií léků na RS. Chybí tak kvalitní data o účinnosti a bezpečnosti moderní léčby v této populaci. Současné léky navíc nemusí dobře cílit na mechanismy progrese typické pro vyšší věk.
Hlavní požadavek: Více výzkumu zaměřeného na starší pacienty, inkluzivnější design klinických studií (které nebudou pacienty vylučovat na základě věku či komorbidit) a vytvoření modelů péče zaměřených specificky na potřeby stárnoucích pacientů s RS.
Podrobnější shrnutí
Díky pokrokům v léčbě se roztroušená skleróza změnila z nemoci, která výrazně zkracovala život, na chronické onemocnění, se kterým lidé žijí desítky let. To je obrovský úspěch, který ale přináší nové výzvy. Dnes je více než polovina všech pacientů s RS starší 50 let a lékaři i pacienti se potýkají s tím, jak skloubit projevy RS s přirozeným procesem stárnutí.
Mezinárodní poradní výbor pro klinické studie v RS proto uspořádal expertní workshop, jehož závěry nyní publikoval v časopise Nature Reviews Neurology. Zpráva identifikuje několik klíčových problémů:
Diagnostika a sledování: Stanovit diagnózu RS u padesátiletého člověka je mnohem těžší než u dvacetiletého. Příznaky se mohou plést s projevy jiných, ve stáří běžnějších nemocí. Stejně tak je obtížné sledovat progresi nemoci pomocí MRI – například úbytek mozkové tkáně (atrofie) je typický jak pro RS, tak pro stárnutí, a je těžké tyto dva procesy odlišit.
Léčba: Toto je asi největší problém. Většina klinických studií, na základě kterých byly schváleny moderní léky na RS (DMT), měla věkové omezení a často vylučovala pacienty, kteří měli i jiné nemoci (např. cukrovku, vysoký tlak). Proto máme jen velmi omezená data o tom, jak jsou tyto léky bezpečné a účinné pro 65letého pacienta s RS a dalšími zdravotními problémy. Navíc mechanismy nemoci se s věkem mění – akutní zánět ustupuje do pozadí a převládá spíše pomalá, plíživá progrese, na kterou současné léky nemusí tak dobře fungovat. Velkou neznámou je také otázka, kdy je bezpečné léčbu u starších pacientů případně ukončit.
Co to znamená pro pacienty?
Toto expertní stanovisko je zásadním uznáním faktu, že péče o stárnoucí pacienty s RS vyžaduje nový, specifický a na důkazech založený přístup. Je to v podstatě "jízdní řád" pro budoucí výzkum a klinickou praxi.
Pro pacienty starší 50 let je to potvrzení, že jejich situace je komplexní a vyžaduje si zvláštní pozornost. Umožňuje jim to vést informovanější debatu se svými lékaři o přínosech a rizicích léčby v kontextu jejich věku a celkového zdravotního stavu. Ačkoliv zavedení doporučení do praxe bude trvat roky, jedná se o zásadní krok k tomu, aby se téma "stárnutí s RS" stalo ústředním bodem péče i výzkumu.
©2025 roztrouseni.cz / designed by 3jart.xyz