Vzdělání jako štít pro mozek: Vyšší kognitivní rezerva chrání paměť u RS i při nárůstu fyzického postižení
Potíže s pamětí, soustředěním a rychlostí zpracování informací se u roztroušené sklerózy (RS) mohou objevit i ve chvíli, kdy je fyzické postižení těla ještě poměrně mírné. Nová klinická studie publikovaná v odborném časopise IBRO Neuroscience Reports zkoumala vztah mezi tělesnou hybností, mentální výkonností, formálním vzděláním a hladinou volných radikálů v krvi. Výsledky jasně potvrdily, že vyšší formální vzdělání a mentální trénink vytvářejí v mozku silnou ochranu, která pomáhá udržet bystrou mysl i přes postupující onemocnění.
ROZTROUŠENÉ NOVINY
Marisa Horak, MS / roztrouseni.cz
8/13/20262 min read
Klíčové body studie:
Propojení těla a mysli: Studie na 83 dospělých pacientech s relabující-remitující formou RS ukázala, že vyšší míra fyzického postižení úzce souvisí s horšími výsledky v kognitivních testech. Tyto dva projevy nemoci tak často postupují ruku v ruce.
Vzdělání jako ochranný faktor: Pacienti s vyšším stupněm formálního vzdělání dosahovali v testech paměti a myšlení výrazně lepších výsledků bez ohledu na stupeň fyzického omezení. Tento nález plně podporuje vědeckou teorii takzvané kognitivní rezervy.
Mocná kompenzace mozku: Celoživotní stimulace mozku, učení a vzdělávání pomáhají nervové soustavě budovat bohatší síť spojení, díky nimž mozek dokáže lépe kompenzovat poškození způsobená zánětem a udržet funkčnost.
Oxidační stres v krvi jako nespolehlivý ukazatel: Výzkumníci měřili v krevních vzorcích šest různých ukazatelů oxidačního stresu (buněčného poškození způsobeného volnými radikály). Tyto krevní markery však nevykazovaly žádnou stabilní souvislost se závažností příznaků a nelze je považovat za spolehlivé vodítko pro nasazování antioxidační léčby.
Podrobnější shrnutí
Vědecký tým detailně vyšetřil pacienty s mírnou až střední invaliditou a zhodnotil jejich fyzický stav, kognitivní výkon, míru depresivních příznaků a obratnost rukou. Vědci chtěli ověřit, zda by běžné krevní testy na oxidační stres mohly sloužit jako jednoduchý biomarker pro sledování průběhu nemoci, což se v této studii nepotvrdilo.
Zásadním zjištěním však byl vliv mentální stimulace. „Vzdělání se ukázalo jako silný ochranný faktor proti kognitivní dysfunkci, což je v souladu s teorií kognitivní rezervy – tedy schopností udržet kognitivní výkonnost prostřednictvím kompenzačních nervových mechanismů,“ napsali autoři studie. Výzkumníci zároveň poukazují na to, že kognitivní potíže mohou pacienty zasáhnout i při velmi zachovalé hybnosti, a proto je nutné věnovat tréninku mozku pozornost hned od začátku onemocnění.
Co to znamená pro pacienty?
Tato studie přináší skvělou a praktickou motivaci pro každodenní život. Potvrzuje, že náš mozek funguje podobně jako sval: čím více ho v životě zatěžujeme, trénujeme a učíme novým věcem, tím je odolnější vůči útokům nemoci.
Nemusíte mít vystudované dvě vysoké školy, abyste kognitivní rezervu budovali. Podstatou je neustálá zvídavost a aktivita v každém věku. Čtení knih, studium cizích jazyků, luštění rébusů, hraní logických her, ale i osvojování nových koníčků či manuálních dovedností pomáhá mozku vytvářet „objízdné trasy“. Když pak nemoc poškodí jedno nervové spojení, vytrénovaný mozek jednoduše pošle signál jinou, záložní cestou. Věnovat se aktivnímu tréninku hlavy je tak stejně důležité jako pravidelné cvičení a rehabilitace těla.
©2026 roztrouseni.cz / designed by 3jart.xyz