Klíčové body studie:
-
Rozsáhlý vzorek z praxe: Výzkumníci v Kanadě vyhodnotili údaje od 396 dospělých pacientů s roztroušenou sklerózou (průměrný věk téměř 44 let, z 86,6 % šlo o relabující-remitující formu), kteří navštívili specializovanou neuropsychiatrickou ambulanci.
-
Podrobné testování mysli: Schopnosti účastníků byly prověřeny ucelenou sadou testů zaměřených na pracovní paměť, rychlost zpracování informací, prostorovou orientaci, řešení problémů a vybavování slov. Celkově 64,9 % vyšetřených splnilo kritéria pro určité oslabení (neúspěch v alespoň dvou testech).
-
Silný vliv bolesti na vlastní vnímání: Lidé, kteří hlásili silnější fyzickou bolest, mnohem častěji uváděli, že trpí vážnými výpadky paměti a myšlení – a tato přímá souvislost platila i po zohlednění únavy, nálady a reálných výsledků v testech.
-
Rozpor mezi pocitem a realitou: Vlastní hodnocení pacientů přímo neodpovídalo jejich skutečnému skóre v testech. Jinými slovy: pacienti, kteří měli kvůli bolesti, únavě či úzkosti pocit, že jim hlava vůbec nefunguje, v objektivních úlohách často dosahovali zcela běžných výsledků.
-
Co skutečně ovlivňuje testy: Na reálný výkon v testech mělo jen mírný vliv emoční vyčerpání z bolesti. Hlavní ochrannou roli hrála takzvaná kognitivní rezerva (intelektuální úroveň a vzdělání před propuknutím nemoci), zatímco vyšší věk a těžší fyzické postižení vedly k nižšímu skóre.
Podrobnější shrnutí
Bolest je pro nervovou soustavu mimořádně rušivý vjem, který neustále odčerpává pozornost a mentální kapacitu. V běžném životě, kde člověk řeší více věcí najednou, proto bolest společně s únavou a stresem snadno vyvolá pocit kognitivního selhání. Když se však pacient ocitne v klidném prostředí u konkrétního testu, ukáže se, že samotné paměťové dráhy v mozku fungují mnohem lépe.
„Tato zjištění ukazují na rozpor mezi objektivní a vnímanou kognicí u roztroušené sklerózy a podtrhují důležitost zohlednění celkové zátěže příznaky – včetně bolesti, nálady a únavy – při hodnocení obav z poruch paměti,“ uvedli autoři studie. Zároveň zdůraznili, že i když jde o „pouhý“ subjektivní pocit, nelze ho podceňovat, protože přímo snižuje pracovní uplatnění a každodenní kvalitu života.
Co to znamená pro pacienty?
Pokud máte dny, kdy vás trápí neuropatická bolest, brnění nebo ztuhlost svalů a zároveň máte pocit, že zapomínáte i ty nejzákladnější věci, tato studie pro vás má obrovsky povzbuzující zprávu: váš mozek o své schopnosti nepřichází!
Jak s tímto poznatkem pracovat v běžném životě:
-
Ulevte si od strachu z demence: Pocit prázdné hlavy během bolestivého období neznamená, že by se vám v mozku rozpadala centra paměti. Jde o přirozenou reakci přetížené nervové soustavy, která zkrátka spotřebovává většinu své energie na zpracování bolesti.
-
Cesta k lepší paměti vede přes tlumení bolesti: Pokud si u lékaře stěžujete na zhoršenou paměť a soustředění, vždy zmiňte i to, zda vás netrápí chronická bolest, špatný spánek nebo úzkost. Často se totiž ukáže, že správně nastavená léčba bolesti a zvládnutí únavy rozjasní mysl mnohem lépe než samotné luštění křížovek.
-
Šetřete pozornost v náročných dnech: Ve dnech, kdy je bolest silnější, na sebe nebuďte přísní. Odložte složitá rozhodnutí a spolehněte se na poznámky – jakmile bolest ustoupí, vaše obvyklá bystrost se opět vrátí.
Zdroj: odkaz