Klíčové body studie:

  • Analýza v nevídaném měřítku: Výzkumný tým systematicky vyhodnotil 223 studií (převážně z Itálie a Spojených států), které zahrnovaly celkem 300 911 dospělých s roztroušenou sklerózou. Průměrný věk účastníků byl 46,4 roku a průměrná délka trvání nemoci 9,2 roku.

  • Přímá souvislost s tíží postižení: Statistické spojení dat z 93 studií jasně prokázalo, že vyšší skóre na standardní škále tělesné invalidity významně souvisí s horším výkonem ve všech třech hlavních typech kognitivních testů (hodnotících rychlost zpracování informací i celkové mentální schopnosti).

  • Propojení s koordinací rukou i chůzí: Největší dílčí analýza zaměřená na rychlost zpracování informací (65 studií a 7 823 pacientů) potvrdila, že pomalejší tempo myšlení jde ruku v ruce s horší obratností rukou, pomalejší chůzí a větším postižením, které pacienti sami vnímají v běžném životě.

  • Silnější vazba v pokročilém stadiu: Propojení mezi fyzickým hendikepem a oslabením paměti či pozornosti bylo nejvýraznější u lidí s pokročilejším tělesným postižením. Věk pacienta, délka trvání nemoci ani konkrétní forma roztroušené sklerózy přitom sílu této souvislosti nijak výrazně neměnily.

  • Slepá skvrna v počátcích nemoci: V časnějších stadiích, kdy má pacient chůzi plně zachovanou a na běžné neurologické škále dostává velmi nízké skóre, se mohou kognitivní potíže vyvíjet nezávisle a zůstat při běžné kontrole zcela nepovšimnuty.

Podrobnější shrnutí

Nejčastěji používaná neurologická stupnice pro hodnocení invalidity u roztroušené sklerózy klade obrovský důraz na schopnost chůze a hrubou motoriku, zatímco myšlení, paměť či únava se do výsledného čísla promítají jen okrajově. Člověk, který bez problémů ujde několik kilometrů, ale v práci selhává kvůli zpomalenému zpracování informací a výpadkům paměti, tak v lékařských záznamech často figuruje jako pacient s „minimálním postižením“.

Autoři studie upozorňují, že v analyzovaných výzkumech nebylo vždy možné plně odfiltrovat vliv nálady, deprese a únavy, které mohou současně zhoršovat jak fyzický výkon, tak soustředění. Přesto výsledky vysílají jasný signál pro změnu přístupu. „Nové vymezení postižení u roztroušené sklerózy ve vícerozměrném rámci – který propojí kognitivní funkce, únavu a obratnost horních končetin s tradičním měřením chůze – by mohlo výrazně zlepšit sledování nemoci, umožnit včasný záchyt potíží s myšlením a podpořit péči šitou na míru,“ uzavřeli vědci.

Co to znamená pro pacienty?

Tato obří studie dává za pravdu tisícům pacientů, kteří u lékaře zažívají paradox: na chodbě projdou bez zaváhání, reflexy mají v pořádku, ale v každodenním životě cítí, že jim nemoc bere mentální rychlost, schopnost soustředění nebo jistotu v prstech.

Jak těchto poznatků využít při své léčbě:

  • Nenechte se odbýt tím, že „dobře chodíte“: Dobrá chůze je skvělá zpráva, ale neznamená to, že je nemoc zcela neaktivní. Pokud cítíte, že vám déle trvá přemýšlení, hůře se učíte nové postupy v práci nebo zapomínáte, aktivně o tom řekněte svému neurologovi.

  • Žádejte o rychlé testy pozornosti a rukou: Vyšetření rychlosti zpracování informací (jednoduchý test přiřazování symbolů a čísel) a test jemné motoriky rukou zaberou jen pár minut, ale lékaři odhalí mnohem víc než samotný pohled na vaši chůzi.

  • Trénujte tělo i hlavu současně: Protože fyzická kondice a kognitivní výkon jsou spojené nádoby, nejlepších výsledků dosáhnete kombinací obojího – například aktivitami, které spojují pohyb s přemýšlením a koordinací (tanec, stolní tenis, procházky v členitém terénu či učení se novým dovednostem).

Zdroj: odkaz

Další články na téma:#pohyb#paměť a myšlení