Přeskočit na obsah

roztroušené noviny

>

Cílem této sekce je přinášet vám aktuální informace ze světa výzkumu a léčby RS. Je však důležité číst tyto zprávy s nadhledem. Berte je prosím jako informační servis, který nenahrazuje názor vašeho lékaře. Nová studie je příslibem, ne hotovým lékem.

Pokud ve vás jakýkoliv článek vyvolá otázky nebo emoce, je to naprosto v pořádku. Tím nejlepším krokem je vždy probrat je se svým ošetřujícím lékařem.

6. 8. 20262 min čtení

Konec starým škatulkám: Odborníci navrhují revoluční změnu v náhledu na roztroušenou sklerózu a léčbu na míru

Systém, který roztroušenou sklerózu (RS) již od 90. let minulého století rozděluje do tří pevně daných kategórií, neodpovídá moderním vědeckým poznatkům. Mezinárodní tým předních světových odborníků ve spolupráci s výzkumnými organizacemi publikoval v odborném časopise Nature Reviews Neurology přelomový plán. Ten vyzývá k postupnému opuštění trvalých nálepek a k přechodu na dynamické hodnocení nemoci, které zohlední individuální biologii a reálný průběh u každého jednoho člověka.

5. 8. 20262 min čtení

Klíč k dlouhodobého vývoji RS: Poškození šedé hmoty mozkové předpovídá stav paměti i invaliditu lépe než bílá hmota

Roztroušená skleróza byla po desetiletí vnímána především jako onemocnění bílé hmoty mozkové, protože právě v ní se nachází největší množství tukového obalu nervů (myelinu). Nová dlouhodobá studie italských vědců, publikovaná v prestižním lékařském časopise Neurology, však přináší zásadní přehodnocení. Výzkumníci sledovali pacienty více než 26 let a prokázali, že změny v šedé hmotě mozkové jsou daleko přesnějším a spolehlivějším ukazatelem dlouhodobé invalidity, mentálního poklesu i celkového přežití než změny v hmotě bílé.

4. 8. 20262 min čtení

Laboratorní „minimozky“ v boji za obnovu nervů: Austrálie investuje do přelomového výzkumu opravy myelinu a snímkování míchy

Současné léky na roztroušenou sklerózu dokáží velmi účinně potlačovat zánět a brzdit progresi, avšak nedokáží opravit tkáň, která už byla poškozena. Pacientská komunita po celém světě označuje obnovu a regeneraci nervových obalů za svou absolutní prioritu. Organizace MS Australia proto v roce 2026 v rámci nového grantového kola podpořila tři klíčové projekty. Nejvýznamnější z nich využívá 3D laboratorně vypěstované „mini mozky“ z lidských kmenových buněk k odhalení mechanismů opravy myelinu.

3. 8. 20262 min čtení

Teplo jako nepřítel stability: Švýcarská studie ukázala, že pacienti chladící metody znají, ale málo je využívají

Zvýšení tělesné teploty vlivem horkého počasí, horečky nebo fyzické námahy dokáže u většiny lidí s roztroušenou sklerózou způsobit přechodné zhoršení stávajících příznaků, jako je masivní únava, svalová slabost, brnění či poruchy chůze. Nová studie švýcarských vědců z národního registru, publikovaná v odborném časopise Multiple Sclerosis and Related Disorders, ukázala, že ačkoli chladící metody přinášejí rychlou úlevu, pacienti je v praxi využívají nedostatečně a od svých lékařů se o nich dozvídají jen výjimečně.

2. 8. 20262 min čtení

Kmenové buňky v boji s progresivní RS: Šestiletý výzkum potvrdil bezpečnost, zpomalení úbytku mozku a stabilizaci paměti

U progresivních forem roztroušené sklerózy dochází k plynulému nárůstu fyzické invalidity a medicína má pro tyto fáze nemoci stále velmi omezené množství účinných léků. Nová dlouhodobá studie italských vědců, publikovaná v odborném časopise Stem Cell Research & Therapy, přinesla výsledky téměř šestiletého sledování pacientů, kteří v rámci počáteční klinické studie podstoupili transplantaci neuronálních kmenových buněk přímo do mozkomíšního moku. Léčba prokázala vynikající dlouhodobou bezpečnost a slibné známky ochrany mozkové tkáně.

1. 8. 20262 min čtení

Překvapivý objev v imunologii: Biologická léčba mobilizuje ochranné buňky ze střeva, které tlumí zánět v mozku

Biologická léčba zaměřená na odstranění zánětlivých B-lymfocytů (pomocí cílení na povrchový znak označovaný jako CD20) patří dnes k nejúčinnějším zbraním proti roztroušené skleróze. Mezinárodní tým vědců pod vedením Švýcarska však v prestižním časopise Science Translational Medicine odhalil zcela nový rozměr jejího fungování. Ukázalo se, že tato terapie nefunguje pouze „ničivě“ proti škodlivým buňkám, ale aktivně vyvolává vyplavování ochranných regulačních buněk ze střevní sliznice, které putují do krevního oběhu i mozkomíšního moku.

27. 7. 20262 min čtení

Střevní mikroflóra a geny v souladu: Vzácná bakterie a její vliv na klíčový imunitní gen pro ochranu před RS

Vliv střevního mikrobiomu na rozvoj a průběh roztroušené sklerózy je předmětem intenzivního výzkumu. Přímé sledování bakterií u pacientů však bývá komplikováno stravou i samotnou léčbou. Výzkumný tým z Itálie proto zvolil promyšlený genetický přístup a výsledky publikoval v odborném časopise Genes & Immunity. Vedci odhalili, že nižší přítomnost vzácného střevního mikrobu Akkermansia massiliensis zvyšuje riziko vzniku onemocnění skrze sníženou aktivitu ochranného genu regulujícího imunitní systém.

26. 7. 20262 min čtení

Předpověď mozkové mlhy již při diagnóze: Dva markery na rezonanci odhalí tichý zánět a pětinásobné riziko poklesu paměti bez atak

Zhoršování kognitivních funkcí – jako je paměť, soustředění či rychlost zpracování informací – postihuje obrovské množství lidí s relabující-remitující formou roztroušené sklerózy. Často k němu dochází zcela nezávisle na fyzických atakách nebo vzniku nových ložisek. Nová evropská studie pod vedením italských vědců, publikovaná v odborném časopise Annals of Clinical and Translational Neurology, odhalila dva klíčové ukazatele na magnetické rezonanci, které dokáží toto tiché zhoršování mysli předpovědět s osmdesátiprocentní přesností.

25. 7. 20263 min čtení

Objev mechanického senzoru v mozku: Bílkovina Piezo2 udržuje pevnost myelinu a u RS výrazně chybí

Ochrana a obnova poškozeného myelinu (tukové izolační vrstvy nervů) představuje pro současnou medicínu jeden z největších cílů, protože dosud neexistuje schválený lék, který by dokázal proces remyelinace přímo spustit. Nová preklasická studie německého vědeckého týmu, publikovaná v odborném časopise Communications Biology, odhalila zásadní roli proteinu Piezo2. Tato bílkovina funguje jako buněčný senzor mechanického tlaku a ukázala se jako klíčový strážce pevnosti a správné struktury myelinových obalů.