Klíčové body studie:
-
Rozsáhlá populační data: Vědci analyzovali údaje od 3 008 lidí s roztroušenou sklerózou a 5 773 zdravých kontrolních osob stejného věku, pohlaví a místa bydliště.
-
Hodnocení návyků před diagnózou: Výzkum mapoval úroveň volnočasové fyzické aktivity a míru vystavení slunci (opalování, cesty do jižních zemí, využívání solárií) pět let před zařazením do studie.
-
Celkový vliv životního stylu: V základním srovnání byl pohyb spojen s nižším rizikem nemoci, avšak po započtení dalších faktorů – jako je kouření, tělesná hmotnost, vzdělání, konzumace alkoholu a sluneční svit – se tento plošný vztah oslabil.
-
Ochranný efekt u lidí bez slunce: U skupiny s nízkým vystavením slunečnímu záření měli lidé s nejvyšší mírou fyzické aktivity o 24 % nižší pravděpodobnost vzniku RS ve srovnání s těmi, kteří se hýbali nejméně, a to i po zohlednění všech ostatních faktorů.
-
Pohyb venku i uvnitř: Souvislost mezi vyšší aktivitou a nižším rizikem onemocnění přetrvala i po započtení času stráveného venku, což naznačuje, že samotný pohyb přináší samostatný biologický přínos.
Podrobnější shrnutí
Vědecký tým poukazuje na to, že u jedinců s dostatkem slunečního záření již samotné ultrafialové paprsky a tvorba vitaminu D poskytují silnou biologickou ochranu, takže dodatečný vliv cvičení nemusí být statisticky tak patrný.
Naopak u lidí, kteří tráví většinu času v interiérech nebo žijí v oblastech s dlouhou zimou, může pravidelné cvičení fungovat jako zásadní kompenzační mechanismus. Fyzická aktivita stimuluje tvorbu ochranných nervových faktorů a tlumí systémový zánět jinou cestou než sluneční svit. „Tento vzorec naznačuje, že souvislost mezi fyzickou aktivitou a rizikem roztroušené sklerózy se může lišit podle míry vystavení slunci, i když zjištění vyžadují opatrnou interpretaci,“ uvedli autoři studie.
Co to znamená pro pacienty?
Tento výzkum ukazuje, že naše tělo má více než jednu obrannou linii. Pokud máte sedavé zaměstnání v kanceláři, pracujete na směny nebo žijete v podnebí, kde slunce většinu roku nesvítí, nemusíte mít pocit, že jste vůči imunitnímu zánětu bezbranní.
Pravidelný sport a pohyb ve volném čase – ať už jde o fitness, běh, plavání nebo rychlou chůzi – dokáží tento deficit do značné míry vyvážit. Cvičení působí na imunitní systém jako přirozený regulátor, který brání rozvoji skrytých zánětlivých pochodů. Pokud tedy nemáte možnost trávit hodiny na sluníčku, obujte tenisky a vyrazte se hýbat: každá půlhodina fyzické zátěže dodává nervové soustavě potřebnou odolnost.
Zdroj: odkaz