50 článků na toto téma, od nejnovějšího
Co přesně způsobuje roztroušenou sklerózu? Na tuto otázku zatím věda nezná stoprocentní odpověď. Víme však, že obrovskou roli hraje genetika. Australská organizace MS Australia nyní udělila štědrý grant výzkumnému týmu, který má za cíl zjistit, jak více než stovka drobných genetických změn společně "přeprogramovává" imunitní buňky k útoku na vlastní nervový systém.
Syndrom neklidných nohou (RLS) je nepříjemný stav, který vás nutí neustále hýbat nohama, a to zejména v klidu nebo v noci. Nová španělská studie nyní potvrdila to, co mnozí pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) tušili: výskyt tohoto syndromu je u nich mnohem častější než u běžné populace.
Většina lidí si myslí, že prevence zdraví dítěte začíná ve chvíli, kdy žena zjistí, že je těhotná. Nová italská studie ale ukazuje, že základy pro (ne)vznik autoimunitních onemocnění, jako je dětská roztroušená skleróza (RS), se budují mnohem dříve. Zásadní roli hraje to, zda rodiče kouřili v měsících bezprostředně předcházejících početí.
Lidé s roztroušenou sklerózou (RS) mají podle rozsáhlé "real-world" studie z Tchaj-wanu téměř pětinásobně vyšší riziko rozvoje demence než běžná populace. Zní to děsivě, ale výzkum přináší i jedno velmi zásadní a pozitivní zjištění: současné léky na RS (DMT) dokážou toto riziko dramaticky snížit.
Když vědci pátrají po příčinách roztroušené sklerózy, dívají se nejen na genetiku nebo viry, ale stále častěji i do naší nejranější minulosti. Nová studie z Turecka, publikovaná v časopise Acta Neurologica Belgica, přináší fascinující zjištění: to, jak dlouho byli dnešní dospělí pacienti s RS jako miminka kojeni, má přímou souvislost s tím, kdy u nich nemoc propukla a jak vážný má průběh.
To, že má virus Epstein-Barrové (EBV) prsty v roztroušené skleróze, už dnes vědci berou téměř jako fakt. Stále ale přesně nevíme jak. Nová studie z Kalifornie, publikovaná v prestižním časopise Nature Immunology, nyní přichází s fascinujícím zjištěním. Ukazuje se, že klíčem by mohly být specifické imunitní buňky, které se snaží zlikvidovat virus probouzející se přímo v mozku.
Dnešní den by se dal nazvat "Dnem zúčtování s virem EBV". Třetí velká studie, tentokrát ze švýcarské Basileje a publikovaná v časopise Cell, odhalila další (a možná rozhodující) trik, kterým virus Epstein-Barrové způsobuje RS. Zatímco předchozí studie řešily, proč imunita útočí, tato řeší, proč útočící buňky neumřou. Normálně má totiž tělo "bezpečnostní pojistku" – pokud B-buňka začne útočit na vlastní tělo, dostane příkaz k sebedestrukci. EBV ale tuto pojistku hackne.
Kdy začíná příběh roztroušené sklerózy? Většinou si myslíme, že v dospělosti nebo pubertě. Nová studie z Norska, která analyzovala data z 1,3 milionu těhotenství, ale naznačuje, že některé karty se rozdávají už před narozením. Vědci zjistili, že pokud měla matka v těhotenství cukrovku, má její dítě v dospělosti dvojnásobné riziko vzniku RS. Roli hraje i porodní váha.
Vypadá to, že smyčka kolem viru Epstein-Barrové (EBV) se utahuje čím dál víc. Jen pár dní poté, co jsme psali o roli B-buněk, přichází prestižní institut Karolinska ve Švédsku s dalším zásadním objevem. Publikovali studii v časopise Cell, která ukazuje další způsob, jakým virus spouští ničení mozku. Tentokrát hrají hlavní roli T-buňky a protein zvaný ANO2.
Nastavení vašich sušenek a soukromí
Nutné pro správné fungování webu, např. zapamatování této volby. Neslouží ke sledování.
Tyhle sušenky mi ukazují, kolik z vás na web chodí a které články čtete nejraději (anonymně, IP adresa se zkracuje). Pomáhají mi rozhodovat se, o čem psát dál. 🔋