159 článků na toto téma, od nejnovějšího
Léčba spasticity (zvýšeného svalového napětí a křečí) pomocí injekcí botulotoxinu je pro pacienty s roztroušenou sklerózou (RS) přínosná a většina z nich je s ní spokojena. Potvrzují to data z reálné klinické praxe z Itálie, která sledovala pacienty s RS a dalšími neurologickými onemocněními. Spokojenost s léčbou navíc v průběhu času rostla.
Tým amerických a čínských vědců odhalil nový způsob, jak zabránit imunitním T-buňkám v útoku na vlastní tělo u autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza (RS). Na základě tohoto objevu vyvinuli experimentální terapii nazvanou BiTS, která v preklinické studii u myšího modelu RS dokázala zmírnit projevy nemoci a snížit míru invalidity.
Velká britská analýza dat sesbíraných za 20 let potvrzuje, že autologní transplantace krvetvorných kmenových buněk (aHSCT) je vysoce účinnou léčbou roztroušené sklerózy (RS). Téměř dvě třetiny (62 %) pacientů, kteří tuto náročnou proceduru podstoupili, nevykazovaly žádné známky zhoršení invalidity ani po pěti letech. Studie však zároveň upozorňuje na nezanedbatelná rizika spojená s touto léčbou a zdůrazňuje naprostou nutnost pečlivého výběru vhodných kandidátů.
Vědci z prestižního Karolinska Institutet ve Švédsku identifikovali 18 nových potenciálních proteinových cílů pro vývoj léků na roztroušenou sklerózu (RS). Tento objev, dosažený pomocí pokročilých analytických metod, otevírá dveře nejen pro vývoj zcela nových terapií, ale i pro tzv. "repurposing" – tedy využití již existujících léků, které jsou dnes schváleny pro léčbu jiných nemocí.
Může takzvaný úkolově orientovaný trénink (TOT) zlepšit rovnováhu u lidí s roztroušenou sklerózou (RS)? Nový systematický přehled a metaanalýza devíti studií naznačují, že tato metoda může mít přínos, zejména v kombinaci s běžnou fyzioterapií. Autoři však zároveň zdůrazňují, že celkové výsledky jsou nekonzistentní a je třeba je interpretovat s velkou opatrností.
Nová experimentální látka 2-D08 ukázala na zvířecích modelech roztroušené sklerózy (RS) schopnost nejen opravovat poškozený myelin, ale také zlepšovat motorické funkce, a to s lepším bezpečnostním profilem než některé stávající léky.
Léky na roztroušenou sklerózu (RS) ze skupiny anti-CD20 (jako jsou Ocrevus, Kesimpta či Briumvi) jsou známé tím, že z těla odstraňují B-buňky, které hrají klíčovou roli v zánětu u RS. Nová detailní studie z Yale School of Medicine však ukazuje, že jejich účinek je mnohem komplexnější – "přeprogramovávají" i další části imunitního systému a posouvají ho směrem k méně zánětlivému, a tedy pro pacienta příznivějšímu stavu.
Zatímco vědci usilovně hledají léky na tzv. tichou progresi roztroušené sklerózy (RS), pacienti mají podle renomované neuroložky a farmakoložky Dr. Reginy Berkovich v rukou mocný nástroj: svůj vlastní životní styl. V rozhovoru pro Multiple Sclerosis News Today zdůrazňuje, že odhodlání pacienta, strava a fyzická aktivita jsou pro zvládání nemoci stejně důležité jako nejúčinnější léky.
Nový experimentální lék IMP761, vyvíjený pro léčbu autoimunitních onemocnění včetně roztroušené sklerózy (RS), se v probíhající klinické studii Fáze 1 jeví jako bezpečný a dobře snášený. U zdravých dobrovolníků navíc ukázal slibné známky toho, že dokáže cíleně tlumit aktivitu T-buněk, které u RS chybně útočí na nervový systém.
Nastavení vašich sušenek a soukromí
Nutné pro správné fungování webu, např. zapamatování této volby. Neslouží ke sledování.
Tyhle sušenky mi ukazují, kolik z vás na web chodí a které články čtete nejraději (anonymně, IP adresa se zkracuje). Pomáhají mi rozhodovat se, o čem psát dál. 🔋